Školní jídelna

Školní jídelna funguje pod MŠ Lidečko.

Celkem: 159 strávníků.

  • dětí MŠ: 49
  • žáků ZŠ Lidečko se stravuje: 64
  • cizích strávníků v současné době: 46

Kapacita : 170 strávníků

Základní informace

Strava dětí v MŠ se skládá ze třech jídel: přesnidávky, obědu a svačinky.

Ke svačinkám je podávano různorodé  pečivo s  čerstvými pomazánkami, které obměňujeme a obsahují luštěniny, vejce, tvaroh, ryby a další  potraviny.

Pro děti zařazujeme průměrně jednou týdně různorodé kaše ( jáhlové, cizrnové, ovesné, rýžové, špaldové…), a nebo tvaroh a  jogurty bílé, které podle potřeby doplňujeme čerstvým ovocem.

Občas dětem rády upečeme domácí moučník, ve kterém se snažíme snižovat obsah cukru.

Celý den je zabezpečen pitný režim v podobě neslazených a mírně slazený ovocných, bylinkových, černých čajů,  ovocných nápojů z vysokým podílem ovocné či zeleninové složky, bez přídavku cukru , které dětem ředíme.

Je zabezpečen přísun čerstvého mléka z Mlékáren Valašské Meziříčí a Agrofyta. Po celý den je také možnost přísunu čerstvé vody.

Skladba obědů v naší školní jídelně je stanovena s ohledem na plnění ,,Spotřebního koše, který pomáhá hlídat, aby byla zachovávana pestrost jídel, množství masa, ryb, luštěnin, a zdravého přísunu ovoce a  zeleniny, podle vyhlášky č. 107/ 2008 Sb

Polévky připravujeme z masa, zeleniny, ryb a luštěnin, nikoli z polotovarů,  s různými druhy zavářek, doplněné kořením a mírným dochucením,  pomocí přípravků bez glutamanu.

Snažíme se zařazovat k masu a rybám  pestrou škálu příloh s různými obměnami, jako například rýže s bulgurem, kuskusem, nebo zeleninou,  bramborové pyré s mrkví, celerem, nebo květákem, různorodé těstoviny atd.

Školní jídelna je zařazena do projektu ,,Škola plná zdraví“.   Občas zkoušíme i nové recepty.

V roce 2015 vydalo Ministerstvo zdravotnictví Nutriční doporučení ke spotřebnímu koši, a tento dokument, mimo jiné,  přinesl potřebu, klást větší důraz na to, aby se ve školních jídelnách zařazovali častěji bezmasá, nesladká jídla.

Mezi škálou pokrmů s luštěninami, zeleninou, nebo občasným  sojovým masem, zařazujeme i nové pokrmy s novým zkombinováním, které jsou schváleny nutričními terapeuty a jsou označovány za hodnotné. Některé recepty se vracejí používáním našich tradičních potravin do kuchyně našich předků.

Snažíme se jít směrem zlaté střední cesty, kdy v jídelníčku zařazujeme jak tradiční, osvědčená jídla, tak občas zkusíme nějakou novinku, protože když nezkusíme, nebudeme vědět.

Veškeré otázky, podněty a  připomínky rádi příjmeme a věříme, že vzájemná spolupráce vede ke spokojenosti všech.

Podle vyhlášky 1169/2011 EU, č.44 o poskytování informací spotřebitelům, uvádíme možné ALERGENY čísly v jídelníčku  u každého pokrmu. Citlivost na jednotlivé alergeny si  je povinen každý strávník uhlídat sám. Je potřeba si uvědomit, že s alergeny se běžně setkáváme i při domácím vaření.

Snažíme se spolupracovat učiteli a dětmi ZŠ při různém zapojování v naší jídelně. Například při výzdobě, návrh osobního jídelníčku, ankety o nejlepší oběd,  nebo pořádání Restaurace u Školky.

Ceník stravného ve školní jídelně Lidečko

Školní rok 2018/2019

Mateřská škola

  • Celodenní                              35,- Kč
  • Polodenní                              29,- Kč
  • Celodenní (odložená)          41,- Kč
  • Polodenní (odložená)          35,- Kč

Základní škola

  • 1.- 4. třída                                27- Kč
  • 5. třída                                     28,- Kč

Cizí strávníci

  • Bez dopravy                            55,- Kč
  • S dopravou – Lidečko            65,- Kč
  • S dopravou – Horní Lideč    67,- Kč

Magda Mičatková, ředitelka MŠ
Lenka Ryzová, vedoucí ŠJ

Co rodiče nevědí o školním stravování

Ing. Pavel Ludvík

Oběd, který dostane dítě ve školní jídelně, je výsledkem jednoho velkého kompromisu. Určitý názor na jídlo má vedoucí školní jídelny, která jídelníček a receptury připravuje. Jinak si jídlo představuje stát, který ho finančně dotuje, případně ředitel školy, který je nadřízeným jídelny, a své požadavky, často velmi zvláštní, ovlivněné filmy, televizí a časopisy, mají strávníci a jejich rodiče. Zatímco stát, škola a jídelna jsou o svých stanoviscích informováni a znají příslušné předpisy, u dětí a jejich rodičů tomu tak často není.

Trochu legislativy úvodem

Školní stravování je služba organizovaná a dotovaná státem a stát proto pro něho stanovuje poměrně přesná pravidla.

  1. Finanční limit na nákup potravin, z nichž bude oběd připraven, respektive jeho rozmezí.
    Průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd.(tzv. spotřební koš)
  2. Dalším předpisem, který výrazně koriguje provoz školních jídelen, je vyhláška 137/2004, obsahující hygienická pravidla, kterými se školní jídelna musí řídit. A ta jsou často tak přísná, že prakticky omezují přípravu určitých jídel, u některých ji dokonce vylučují.

Obědy jsou moc drahé

Cena oběda se skládá ze třech částí: potraviny, mzdy a režie. O tom, co stojí potraviny, jestli jejich cena stoupá nebo klesá, se můžeme snadno přesvědčit.

Zatímco materiálovou část ceny mohou mít rodiče pod kontrolou, horší je to s mzdovými a režijními náklady. Režijní náklady (energie, údržba, opravy, stroje, zařízení, vybavení, školení personálu) pak závisí na konkrétních podmínkách každé jídelny.

Obědy platím a proto mám právo…

Ta práva jsou bohužel velmi malá. Poskytování školních obědů je služba poskytovaná hromadně, a proto se rodiče bohužel musí smířit se stanovenými pravidly.

Druhým důvodem, proč rodiče na leccos právo nemají, je to, že náklady na oběd neplatí v plném rozsahu. Školní obědy jsou u nás výrazně dotovány, míra dotace může být kolem 60 %. Cena oběda (stravenky), kterou platí rodiče, představuje pouze náklady na potraviny, zatímco mzdové a režijní náklady hradí někdo jiný. Běžné materiálové náklady na 1 oběd se v současnosti pohybují kolem 25 – 37 Kč (v závislosti na věku dítěte). Rodič, který stravenku hradí, musí počítat s tím, že min. dalších 40-45 Kč (mzdy a režie) mu přidá někdo jiný. A ten někdo si pochopitelně osobuje právo stanovovat, jak má oběd vypadat. 
Rodič tedy platí jen menší část celkových nákladů a jejich právo určovat, jak má oběd vypadat, je značně omezeno.

Mému synovi nevyhovuje, co dostává na oběd

Protože stát školní stravování dotuje, poměrně přesně určuje, jak by mělo vypadat složení školních obědů. Není to ale tak, že by vyžadoval vařit jen podle schválených receptur, že by zakazoval např. párky nebo klobásy nebo že by ve školkách bylo povinné mléko  ke snídani.

Vyhláška 107/2005 obsahuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka, tzv. spotřební koš, a tu musí jídelny dodržovat. Vedoucí jídelny rozdělí potraviny do určitých skupin (např. maso, mléko, zelenina), jednou za měsíc sečte jejich spotřebu a dělí počtem obědů. Dostane tak spotřebu těchto skupin na 1 oběd a ta musí s určitou tolerancí odpovídat zmíněné tabulce

V naší jídelně se vaří podle zastaralých norem

V České republice neexistují předepsané normy (receptury) pro školní stravování. Jsou jen některé, které se obecně doporučují, ale ani ty jídelna nemusí používat. Nelze však zjednodušeně říci, že jídelna si může vařit, co chce. Musí se vejít do stanovených finančních limitů a současně musí splnit spotřební koš. Splnit současně oba požadavky není jednoduché. Natolik jídelnu omezují, že si nemůže v jídelním lístku dovolit žádné extravagance.

Složení jídelníčku je hrozné

Pro kombinace receptur a jejich výskyt v měsíčním jídelníčku neexistují přesná pravidla. Vedoucí jídelny musí sestavit jídelní lístek především tak, aby dodržela výživové normy (spotřební koš). Existuje ale řada neoficiálních doporučení: např. maximálně 2 sladká jídla měsíčně, 2 krát měsíčně ryby, 4 krát měsíčně zeleninové bezmasé jídlo, dva dny po sobě by neměla být stejná příloha, polévka by měla být odlišného typu než hlavní jídlo apod. Zkušenosti ukazují, že když jídelna tato doporučení respektuje, obvykle také dodrží spotřební koš.

  Některé potraviny by se měly ve školkách zakázat

Všechny potraviny, které jsou dostupné na českém trhu, jsou zdravotně nezávadné a vyhovují zákonu o potravinách 110/97. Z tohoto důvodu nelze jejich používání jednoduše zakázat. Jde spíše o to, jak často se dětem podávají a jak vhodné jsou pro danou věkovou kategorii. V této oblasti se rodičům otvírá široké pole působnosti při jednání s vedením školy, školky nebo jídelny.

Oběd po dobu nemoci a o prázdninách

Starší rodiče si ještě pamatují, že oběd mohlo dítě odebírat v době nemoci a také o prázdninách. Dnes to již neplatí a někteří rodiče to považuji za zlovůli kuchařek či jejich lenost vařit v době prázdnin.

Není tomu ale tak. Školský zákon umožňuje odebírat dotované školní obědy pouze v době školního vyučování a jen tehdy, je-li dítě vyučování přítomno. Za vyučování se považují také školní výlety, soutěže a další podobné akce. Jestliže dítě onemocní, může za dotovanou cenu zakoupit pouze oběd v první den nemoci, pak již ne.

Dietní a alternativní strava

V jídelnách přibývá dětských strávníků, kteří potřebují dietní stravu, nebo vyžadují stravu vegetariánskou, veganskou apod. Na přípravu těchto druhů jídel není podle legislativy právní nárok, záleží čistě na možnostech a pochopení kuchařek, zvýšené finanční náklady musí hradit strávník. Rodiče by však měli vědět, že příprava dietních jídel vyžaduje odborné znalosti a proškolenou pracovní sílu, která v jídelnách obvykle není. Kuchařky, které svolí vařit taková jídla, podstupují riziko. Mnohem častější jsou případy, kdy rodiče dietní stravu připravují doma, do jídelny ji jen donesou a personál ji pouze ohřeje a naservíruje.

Ing. Pavel Ludvík
je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz